28.10.11 Výživa

Otravy z ovoce a zeleniny?

I když je ovoce a zelenina v přiměřeném množství neškodná, některým druhům se raději vyvarujte. Vyhnete se – tedy váš pes – nepříjemným trávicím obtížím.

 

Za nebezpečné se považuje například avokádo, hroznové víno a rozinky. Raději nepodávejte ani exotické, chemicky ošetřené nebo jakkoliv napadené či nahnilé ovoce. O nahnilé zelenině to platí jakbysmet! Zažívací problémy mohou nastat i po požití nezralého ovoce a to kvůli množství obsažených kyselin, které mohou dráždit žaludek. Některé druhy zralého ovoce (hrušky, meruňky, broskve, třešně…) mají zase veliký obsah jednoduchých cukrů, jež v trávicím traktu kvasí, což posléze může vést k nadýmání a průjmu. Jejich nadměrné konzumace souvisí i s nerovnováhou ve střevní mikroflóře či dehydratací.

Možná namítnete, že ovoce a zelenina obsahuje hodně vitaminu C, který je pro zdraví člověka tak důležitý. Tak proč ho neposkytnout i svému čtyřnohému mazlíčkovi? Odpověď je jednoduchá. Vitamin C si totiž většina zvířat vytváří sama, takže ho v potravě nepotřebují. Výjimku představují morčata a primáti (včetně člověka). Naopak při nadměrném požívání vitaminu C dochází k zátěži ledvin a u citlivých jedinců se mohou vyvinout i močové kameny.

Stejně tak nedávejte svému mazlíčkovi dojídat nahnilé ovoce. Může obsahovat patulin (plísňový jed), který při dlouhodobé konzumaci ovlivňuje množství a funkci enzymů v těle, což může vést k poklesu imunity.

Samostatnou kapitolou jsou pak pecky. Ty totiž obsahují tzv. kyanogenní glykosidy, což jsou látky, které po přeměně v trávicím ústrojí uvolní kyanidové ionty - prudké jedy (znemožňují využití kyslíku, zvíře zrychleně dýchá, je unavené, později se dusí, má poruchy srdečního rytmu, někdy křeče a může dojít až k úmrtí). Naštěstí za normálních okolností, kdy je pecka nepoškozená, k otravě nedochází. Jenže u přezrálých nebo škůdci napadených plodů může být pecka poškozená a kyanidy se uvolní do ovoce. Konzumace volného semene či celého kontaminovaného plodu ve větším množství může vést bohužel až k otravě. Další problém mohou způsobit pecky také ve střevě, když utvoří blokádu (způsobuje zácpu až úhyn, pokud se obtíže neřeší). Proto je vždy lepší podávat zvířeti ovoce bez pecek a jádřinců a nikdy ho nenechat samotného konzumovat neomezené množství spadaného ovoce na zahradě. Může tam být hodně přezrálých kusů s poškozenou peckou a pes často nezná meze a vysloveně se přecpe.

Ořechy

Do jídelníčku psa ořechy nepatří hned z několika důvodů - možnost výskytu alergických reakcí, velký obsah tuků a z toho plynoucí nebezpečí (zánět slinivky, trávicí problémy a průjem), u plesnivých plodů hrozí nebezpečí otravy. Samozřejmě naprosto nevhodné jsou slané oříšky kvůli vysokému obsahu soli. Ale jestliže váš pes slupne pár vlašských ořechů, nepanikařte! Z ořechů jsou prokazatelně nebezpečné hlavně makadamové ořechy, které u psů způsobují otravy (zvracení, slabost, poruchy koordinace, třes, vysoká teplota). Někdy se objevují i bolesti svalů a oteklé klouby. Otrava u zdravých psů naštěstí nebývá smrtelná (pozor však na kombinaci ořechů s čokoládou!). Ve větším množství psovi nepodávejte ani mandle. Respektujte psa jako masožravce, který nemá ve své přirozené skladbě potravin zastoupeny suché plody.

Zelenina

Česnek a cibule jsou pro zvířata považovány za nebezpečné až toxické. Sirné sloučeniny, které se v nich vyskytují, ovlivňují červené krvinky a poškozují hemoglobin (krevní barvivo nutné k transportu kyslíku). Otrava se může projevit do 24 hodin od požití při masivní otravě, ale běžnější jsou příznaky až po několika dnech, kdy se poškozené krvinky začnou rozpadat. Mezi symptomy se řadí bolesti břicha a průjem, zrychlené dýchání, dušnost a zrychlený tep. Zvíře je unavené a apatické. Smrtelné otravy nejsou tak časté, ale může k nim dojít v důsledku velkého nedostatku kyslíku pro tkáně. Špatný je také chronický příjem těchto potravin, který zatěžuje všechny orgány.

Swanie Simon knize Zdravá výživa pro starého a nemocného psa - syrová strava BARF uvádí, že ve studiích týkajících se cibule se rozvinuly hemolytické změny po podání 15-30g cibule na kilogram tělesné hmotnosti psa a toxický účinek až po podání dávky přes 50g na kilogram tělesné hmotnosti (po dobu dvou dnů). Ve studii týkající se česneku došlo k něčemu, „co vypadalo jako“ změny na červených krvinkách až po podání dávky přes 5g na kilogram tělesné hmotnosti, u žádného ze zvířat se však nerozvinula hemolytická anemie. Co z toho vyplývá? Psovi česnek v omezené míře klidně podávejte. Například třicetikilogramový pes může dostat 3 stroužky česneku týdně, v takovém množství není možné přivodit změny na červených krvinkách vedoucí k onemocnění. (Toxické by pro něj bylo množství 350 stroužků.) Při podávání malých množstvích česneku převažují jeho zdraví prospěšné vlastnosti (potlačuje procesy stárnutí, podporuje zdraví, vitalitu a dlouhověkost, zvyšuje odolnost organismu atd.)

Ostatní druhy zeleniny většinou nezpůsobují obtíže. Například zralá rajčata jsou bezpečná, ale nezralá zelená ve větším množství představují potenciální nebezpečí. Jedovatý alkaloid se vyskytuje v zelených částech rostliny a v květech (tam je ho nejvíce). Psům naštěstí ani zralá rajčata nechutnají, takže se zelenými asi nebude žádný problém…Dále brokolice, která má v malém množství příznivé účinky, by neměla být nadměrně zkrmována (množství nesmí jednorázově přesáhnout v přepočtu 5 % denní krmné dávky). Stejně jako ostatní brukvovité rostliny obsahuje tzv. glukosinoláty - látky, které ve velkém jednorázovém příjmu vedou k poruchám trávicího traktu (zvracení, průjmy). Tyto látky se však částečně zničí vařením, takže vařená brokolice je bezpečnější. Obecně košťálová zelenina často kumuluje dusičnany z půdy (z hnojiva). Tyto dusičnany mohou porušit minerální rovnováhu v těle a po své přeměně mohou také negativně ovlivnit hemoglobin. Zvířata pak trpí nevolností, únavou, dušností, protože mají v tkáních málo kyslíku. Takže i v tomto případě platí rčení, že nic se nemá přehánět!

Zdroj: Veterinární a toxikologická databáze www.vettox.cz