Briard

Historie:

Briard, neboli francouzský ovčák, byl dříve chován jako lovecký a strážní pes především v kruzích francouzské aristokracie, až později, v rukou farmář, se dostalo plemeno k pasteveckému využití na pastvinách. Prví zmínky o briardovi pocházejí se 14. století. První briard se ukázal kynologické veřejnosti na výstavě roku 1863. Roku 1897 se dočkalo plemeno svého standardu. Koncem 19. století dochází k „renesanci“ briardů a to hlavně z důvodu jejich využití u francouzské armády. Do České republiky byl první briard dovezen roku 1969 a od té doby má v ČR briard své stálé příznivce.

 
Povaha a využití:

Jedné se temperamentní svalnaté a pružné plemeno. Je přirozeně ostražitý a to jej předurčuje k funkci hlídače, avšak je to povahově vyrovnané plemeno. Pro tyto vlastnosti se hodí ke služebnímu výcviku. K cizím lidem bývá někdy nedůvěřivý,což je pro psy hlídače celkem přirozené.

 
Vzhled:

Jedná se o velké plemeno, jehož výška by se měla u psů pohybovat mezi 62 – 68 cm a u fen od 56  cm až 64 cm. Váha se pohybuje okolo 35 kg. Na první pohled zaujme svou velikostí a  dlouhou srstí, která je po celém těle dlouhá. Přípustné jsou všechny jednolité barvy s výjimkou bílé, kaštanové a mahagonové. Lehce světlejší odstín na končetinách je přípustný za předpokladu, že jde o odstín stejné barvy. Ocas je dlouhý osrstěný zakončený háčkem nošený směrem dolu. Podle tradice si ovčáci zachovali dvojitý paspárek. Paspárky formují dvojité, dobře oddělené palce s vyvinutými drápy, umístěné co nejníže u tlapky.

 
Péče:

Plemeno se hodí spíše pro zkušené majitele. Díky velkému temperamentu by měla být výchova velmi důsledná avšak ne přehnaně. Dlouhá srst vyžaduje trvalou a řádnou péči – pravidelné kartáčování a česání. Vyžaduje kvalitní krmení a to platí zvláště pro psy služební, kteří musí snášet intenzitu výcviku. Má rád hodně pohybu a to jak na souši tak i ve vodě. Adekvátní je pro něj například běh vedle kola.

Text: Eva Černohubová

Foto: Chovatelská stanice Gasaron