Retrívři a voda

Charakteristickou vlastností retrívrů je láska k vodě. Jakmile vidí jakoukoli vodní plochu, touží se v ní vykoupat. A to bez ohledu na počasí nebo čistou.

Všichni retrívři jsou původem lovečtí psi, k rozdělení do jednotlivých plemen došlo až ke konci 19. století. Slovo retrívr vzniklo z anglického „to retrieve“, což v překladu znamená přinášet. Byli vyšlechtěni jako lovečtí specialisté, jejichž úkolem bylo zastřelenou zvěř jemně uchopit a přinést ji lovci bez jakéhokoli poškození. I proto jsou dodnes tak vášniví aportéři. Už od počátku šlechtění byli vedeni k tomu, že se za zvěří musí vrhnout kamkoli, i do ledové vody.

Přinášeli ryby i vodní ptactvo

Před dávnými časy předkové dnešních retrívrů v drsné Kanadě pomáhali místním rybářům přinášet ryby uvízlé v síti, později v Anglii přinášeli vodní ptactvo. Toto pracovní nasazení nevyžadovalo od psů velkou loveckou náruživost, zato byla nezbytná poslušnost, dobrá paměť, výborný čich, dokonalá technika plavání a samozřejmě také láska k vodě. Studená voda, do které by jiní psi strčili maximálně tlapku, retrívrům nečinila (i v dnešní době nečiní) žádné potíže.

Pozor na mrtvý ocas

Láska k vodě však s sebou může přinášet určité komplikace. Mnozí retrívři nevydrží nečinně přihlížet, když se jejich páníčci koupou, a snaží se za nimi skočit a případně je i zachraňovat. Na kvalitu a teplotu vody nehledí, koupou se i ve špinavém kačáku, do vody lezou i v zimě. Zvlášť po koupání ve velmi studené vodě se někdy může objevit tzv. syndrom mrtvého ocasu. Jak ho poznat? Ocas je nepřirozeně svěšený. Pes ocas nenese, protože neovládá jeho pohyby. Problém většinou odezní do 3 až 4 dnů. Po tu dobu je vhodné psa držet v teple a v suchu a zmírnit mu fyzickou zátěž. Jako prevence pomáhá vysušování konce ocasu po návratu z venku.

Foto: pixabay.com