Často se stává že do rodiny přibude nový člen – miminko. Chceme vás přesvědčit, že narození dítěte není žádným důvodem pro to, abyste zvířecího mazlíčka dali pryč nebo ho zanedbávali. Jen se snažte psovi novou situaci ulehčit a brzy si zvykne. Jak na to?
Pro psa je miminko novým členem smečky, jenže moc legrace si s ním neužije. Dítě si nehraje, jen celý den prospí, nebo křičí a páníčci na něj směřují veškerou pozornost…
Je třeba si uvědomit, že změny v zaběhnutém režimu mohou psovi způsobit stres, který někdy vede až k agresi. Někteří psi začnou ničit a kousat vše na co přijdou, jiní na koberci dělají loužičky. Nežádoucímu chování je lepší předcházet, než ho pak složitě řešit, proto je vhodné začít psa připravovat na radostnou událost nejméně dva měsíce dopředu.
Co dělat?
• To, co je pro psa zakázané, mu vysvětlete ještě před příchodem dítěte do domácnosti (kočárek, postýlka, dětská deka, dětské hračky apod.), pozdější zákazy si pak nebude spojovat s dítětem. Když se pes přiblíží do „zakázané zóny“, řekněte mu přísné „NE“. Samozřejmě ho pochvalte (a někdy také odměňte pamlskem), když příkaz uposlechne. Buďte hlavně důslední. Co je zakázané, je zakázané VŽDY a od všech členů domácnosti.
• Pokud byl pes zvyklý chodit ven 4krát za den a vy předpokládáte, že po příchodu miminka budete mít čas jen na 3 vycházky denně, postupně jednu vypouštějte ještě před porodem.
• Jestli máte kamarádku s dítětem, nahrajte si zvuk plačícího miminka. Nahrávku pak přehrávejte ve chvíli, kdy dělá pes něco zajímavého (například kouše sušené ucho). Pes se pak s nezvyklým zvukem lépe sžije a nebude pro něj tak stresující.
• V den, kdy si přivedete dítě domů, by měl být pes důkladně vyvenčený a vyběhaný (tělesná únava je vaším spojencem). Panička nejprve vejde do bytu sama, aby měl pes čas a prostor jí pořádně přivítat. (Přece jen se několik dní neviděli, takže vítání bude o to radostnější.) Tatínek mezitím bude venku s miminkem. Teprve pak vyjde panička ven a vezme psa s sebou na vodítku. Všichni by se společně měli setkat ještě před dveřmi bytu nebo před zahradní brankou. První dojmy jsou nejsilnější, proto klidně promlouvejte na psa, zatímco si očichává miminko (pro zvýšení bezpečnosti může mít náhubek, ale jen v případě, že je na jeho nošení zvyklý, jinak by byl zbytečně nervózní). Po minutě dejte psovi nějaký jeho velmi oblíbený pamlsek, jako by mu ho dávalo nemluvně a pak všichni vstupte do domu. Dítě držte v náručí a nechte psa, aby si novorozence důkladně a v klidu očichal. Hlavu a obličej držte z dosahu psího čenichu. Když pes dítě krátce oblízne, nedělejte z toho zbytečnou scénu a psa neokřikujte. Pro psa to totiž představuje důležitý sociální rituál, je to něco jako uvítací pozdrav. Poté, co si pes dítě důkladně očichá, dostane jako od miminka žvýkací kost nebo hračku.
• Snažte se psa krmit a venčit v obvyklou dobu. Dodržujete zavedený režim co možná nejdůsledněji.
• Nechte psa, aby byl přítomen, když miminko koupete, přebalujete nebo kojíte. Můžete mu u toho vyprávět, co právě děláte. Hlavní je, abyste na psa vstřícným tónem hovořili a často se na něj dívali, zatímco se věnujete dítěti. Čím více je vtahován do dětských aktivit, tím má méně důvodů k projevům nelibosti. Navíc pes bude rád, že je jeho panička více doma.
• Hrajte si se psem, věnujte mu svou pozornost, hlaďte ho, když je miminko v blízkosti. Choďte se psem na procházky, vezměte ho na chvíli k přátelům nebo na nákup, zatímco se tatínek doma bude starat o dítě. Pes se nebude cítit odstrčený a přítomnost nemluvněte se pro něj brzy stane běžnou věcí.
• Většinou trvá přibližně týden, než pes přijme miminko za své. Po šesti týdnech si pes na život bez dítěte pravděpodobně ani nedokáže vzpomenout.
• Místo, kde spí dítě a kde spí pes, držte striktně oddělené!
• Psa můžete naučit nové kousky. Například zvedat a přinášet předměty – při přebalování vám může přinést třeba čistou plenku. Tím psovi ukážete, jak je důležitý a bude mít pocit, že bez něj se to prostě neobejde :-)
• Nejdůležitější pravidlo zní: Nikdy nenechávejte psa s dítětem bez dozoru! I když je váš pes ten nejmírumilovnější mazlíček, raději buďte obezřetní. I ten nejmírnější pes může dítěti nechtěně ublížit. Stát se může cokoliv a je lepší být opatrný, než pak litovat, že jste dítě neochránili!
Zdroje informací: Antje Hebel, Výcvik psa podle jeho temperamentu, Grada, 2011
Alíku, nech toho povyku, Jody Rosengarten, Levné knihy, 2007
Napsáno: 29.5.2011 15:48:55