Saluki

Historie
Plemeno saluki pochází ze Střední Asie. Svědčí o tom fresky tamních paláců a hrobek. Psa podobného výrazu můžeme najít i na egyptských nástěnných malbách. Saluka byla svého času psem, který se vážil zlatem. Představovala jeden z nejcennějších pokladů. Pravděpodobně spolu se slughi, afgánským chrtem a řadou dalších pochází z jedné vývojové linie egyptských chrtů. V závislosti na tom, v jakých podmínkách byli psi chováni se dále vyvinuli v navzájem odlišné variety. Saluki se taktéž nazývá perský chrt a dnes je rozšířena po celém světě.

Využití a povaha
Plemeno saluki bývalo využíváno jako pes společenský, strážní ale v prvé řadě pes lovecký. Proto byla pro své majitele tolik nepostradatelná. Saluka loví nikoli čichem, nýbrž zrakem. Je to rychlý běžec, který ve své domovině lovil gazely a zajíce. U nás se saluki využívá výhradně jako společník a pes do rodiny. Můžeme ji vídat i na chrtích dostizích.
Povahou je saluka pes spíše rezervovaný a k cizím nedůvěřivý. Doslova lne ke své vlastní rodině. Zvláštností je jejich čistotnost a tichá povaha.

Vzhled
Ušlechtilost a elegance – to jsou dvě slova, která saluku charakterizují. Jejich tělo je štíhlé  a mírně protáhlé, hrudník je hluboký.  Hlava je jako u ostatních chrtů dlouhá a štíhlá. V pohybu vykazuje ladnost, lehkost, jakoby se vznášela nad zemí. Srst je hedvábná, delší srst se může vyskytovat na zadních stranách končetin, hrdle a uších. Vyskytuje se v mnoha zbarveních- standard plemeno v barvě neomezuje. Saluka může dosahovat až 71 cm v kohoutku.

Péče
Saluka vyžaduje hodně pohybu, pokud jej nemá, strádá. Avšak na procházkách pozor – je to pes lovecký a její lovecký pud je aktivní. Její srst není v našich podmínkách přizpůsobena celoročnímu pobytu venku. Líná jen málo, je čistotná a její držení v bytě tedy není problém. Při výchově buďte trpělivý, saluka je velmi citlivá a poddajná.

Text a foto: Eva Černohubová