Kernteriér

Historie

Tento nízkonohý drsnosrstý teriér pochází z ostrova Sky. Rodokmen plemene sahá do 16. století, kdy byl kernteriér vyšlechtěn k lovu drobných hlodavců, kun či dokonce lišek. V té době byl ovšem kernteriér podstatně větší a postupné snižování výšky vedlo ke kernteriérovi jakého známe dnes. Standard plemene byl uznán ve Velké Británii v roce 1931. Dnes je tento teriér rozšířen hlavně po Anglii a Evropě.

Vzhled

Energický, ostražitý, dovedný pes přirozeného vzhledu. Uši jsou malé, špičaté, vztyčené a nejsou hustě osrstěné. Srst je odolná proti vlivům počasí. Musí být dvojí, s bohatou, tvrdou, avšak ne příliš drsnou krycí srstí. Podsada je krátká, měkká a přiléhající. Zbarvení srsti je červené, pískové, šedé, žíhané. Velikost se pohybuje přibližně mezi 28 a 31 cm v kohoutku, avšak úměrně k hmotnosti. Ideální hmotnost činí 6 – 7,5 kg.

Využití a povaha

Jakožto ukázkový zástupce teriérů vyžaduje pozornost. Povahou je živý, energický, veselý a milý společník se smyslem pro humor. Vychází báječně z dětmi, avšak je možné jej využívat i jako psa hlídače – hlásiče. Díky své rychlosti nachází uplatnění v agility a v dalších psích sportech. Na českých výstavách jej vidíme jen zřídka. Zastává nejčastěji funkci společenskou. Díky své ostrosti (ne však agresivitě, se kterou může být někdy laiky zaměňována) je někdy využíván v lovecké praxi.

Péče

Kernteriér nepatří mezi náročná plemena. Můžete jej držet jak v bytě, kde si osvojí základní pravidla čistoty tak i venku. Drsná srst nevyžaduje žádné speciální nároky. U výstavních jedinců můžeme vidět například zastřihávání za čelem dosažení požadovaného tvaru. Kernteriér miluje společnost a rád si s Vámi vyjde i na procházku.

Text: Eva Černohubová