Český fousek

Historie:

Český fousek je původní české plemeno. Záznamy o jeho existenci pocházejí již ze 14. století, z doby císaře Karla IV. Dovídáme se o něm z dopisu Viléma Zajíce:“ Leta páně  1348 daroval král Karel IV. markraběti braniborskému Ludvíkovi k pobavení na honech psy výkonné, Canis bohemicus zvané“. Zda šlo o ohaře či honiče se z dopisu nedozvíme, ale v později napsaných dokumentech je tento název přirovnáván k názvu „český fousek“.

Roku 1882 byl zveřejněn první standard a o 14 let později byl založen v Písku spolek pro podporu ohařů hrubosrstých. Ten byl ale záhy zrušen, jednoduše kvůli tomu, že jejich spisy a dokumenty byly psány pouze v češtině a né v tehy protěžovanější němčině. Roku 1912 byl učiněn další pokus o založeni klubu, avšak jeho vývoj překazila první světová válka. Po válce,  roku 1924, byl založen klub „Český fousek“, který stanovil pevná pravidla dalšího chovu a vytvořil tak českého fouska jak ho známe dnes. Po druhé světové válce se dále český fousek křížil s jinými hrubosrstými ohaři aby se rozšířila chovná základna. Standard byl i přes protest německého klubu uznán až roku 1963.

Dnes je plemeno známo a chováno jak v Evropě tak i na americkém kontinentu ale dokonce i v zemích orientu.

Vzhled:

Srst je trojího typu – měkká s hustou podsadou, tvrdá rovná přiléhající srst asi 3 – 4 cm dlouhá. Pestíky jsou 5 – 7 cm dlouhé a tvrdé – výrazné na předhrudí, na hřbetě, slabinách a na plecích. Na čelistech můžeme pozorovat výrazný vous, rovněž výrazné obočí. Podle barvy rozeznáváme hnědé bělouše s hnědými plotnami nebo bez nich či jednobarevné hnědáky. Kohoutková výška je u psů 60 – 66 cm, u fen 58 – 62 cm. Dožívá se věku 12 – 13 let. Pes má dle standardu FCI váhu minimálně 28 kg, maximálně 34 kg, fena minimálně 22 kg, maximálně 28 kg. Je to středně silný pracovní lovecký pes.

 Využití a povaha:

Je to všestranný pracovní pes, výborný stopař a aportér. Rychlost, vytrvalost a snadná ovladatelnost a cvičitelnost jsou jeho hlavní klady, díky kterým si získal přízeň nejenom na našem území. S chutí pracuje jak na poli tak v lese i ve vodě.

Není vyjímkou, že se s ním můžeme setkat v roli rodiného mazlíčka. Je přítulný a inteligentní.

Péče:

Jako u většiny loveckých psů je nutné dopřát mu dostatek přiměřeného pohybu. Srst není na úpravu náročná.

Text: Eva Černohubová

Foto: www.ceskyfousek.net